Grizzly

přidáno: 2. 11. 2012 4:34, autor: Marek Štván   [ aktualizováno 2. 11. 2012 4:48 ]

.....v minulosti žil na západní cásti prérie, ve Skalistých horách a na Západním pobreží od dnešního Mexico City až k Polárnímu kruhu. V prírode nemel neprátele. Zbrane Indiánu ho nedokazaly premoci.  Byl uctíván.  Masky, drápy i kuže jsou dodnes používány pri indiánských obradech a tancích. Tento “král” mezi zvíraty kontinentu Severní Ameriky zacal být loven teprve po príchodu belochu na Divoký západ (v té dobe celé území na západ od reky Missouri). Beloši s jejich zadovkami Sharps (ráže 12.7mm) byli pro medvedy smrtelným nebezpecím. Roku 1848 privezlo 5 profesionálních lovcu do Fort Sutter (puvodne nejjižnejší ruská pevnost v nynejším Sacramentu / Kalifornie) 700 kuží z grizzly, které ulovili za jeden rok. Mexictí cowboyové vagueros chytali  ve španelské Kalifornii medvedy lasy, pro tehdy populární zápasy s jinými zvíraty (nejcasteji býky) v arénách. Vybíjení grizzly ve velkém zacalo až s rozvojem dobytkárství. Kolem roku 1870 bylo v provincii Tejas (nynejší Texas) necelých 100 000 kusu dobytka. Za pouhých tricet let (po válce mezi Mexikem a Spojenými státy) mel stát Texas již pres tri a pul milionu kusu hovezího dobytka. Dobytkári medvedy trávili, chytali do pastí, stríleli a štvali cvicenými psy. Lidé zacali jíst medvedí maso až v hornickém tábore El Dorado roku 1849. Za libru masa tehdy zlatokopové platili 1Ľ dollaru a o rok pozdeji se medvedí steaky servírovaly jako specialita i v San Franciscu. Poslední grizzly byl zabit v Texasu v roce 1890 a v Kalifornii roku 1894. Pri scítání grizzly v roce 1952 žilo ve Spojených státech (mimo Alasky)1=208 kusu, ale v 1959 už jen 850. Odstrel je nyní prísne regulován a videt plachého grizzly ve volné prírode (mimo Alasku) je velmi vzácné.

National Geographic film, o grizzly pri lovu lososu, je z reservace na Mc.Niel river (Alaska). Tam vodí ozbrojení hajní k nízkým vodopádum, behem tahu lososu až 20 diváku denne. Stastlivci jsou každorocne vylosováni z nekolika tisíc zájemcu. V Denali National Parku, kam vozím turisty, jsou grizzly jednou z hlavních atrakcí. Cestovat parkem jde pouze autobusem nebo pešky. Návštevníci mohou videt a fotografovat medvedy ze zavrených autobusu. Nepocetní sportovci, kterí jdou parkem pešky, ví o nebezpecí a narízeních pro zacházení s potravinami. Táborí na místech známých tím, že se jim medvedi vyhýbají. Grizzly lidskou prítomnost v parku ignorují.

Videt divokou zver a pohádkovou prírodu severozápadu je neodolatelným magnetem pro stále více návštevníku z celého sveta. Ani jakkoliv nestoudné ceny neodrazují rostoucí zástupy turistu, (pouze 25¤ z nich je na severu poprvé) od hledání míst, která zatím ostatní neobjevili. O grizzly je napsáno mnoho knih. Roztomilý je pravdivý príbeh o farmári, který našel osirelá mláđata, odvezl je domu a odchoval. Po ctyrech letech byli jeho milácci príliš velcí pro život na farme. Odvezl je daleko do lesa a pustil na svobodu. Do novin je všechny dostalo to, že medvedi byli doma, o osm hodin dríve než/li dobrák farmár, který jel autem.

Divoký západ mel nejen vyhlášené pistolníky a desperádos, ale i slavné medvedy. Na hlavu Blody Paws z Wyomingu, který pobil hodne dobytka a byl minimálne trikrát postrelen byla vypsána vysoká odmena, stejne jako na Red Robber z Utahu, který mel v zádech zarostlý hrot šípu, mnoho jizev od kulí a úspešne mordoval lovce. Postrelený grizzly vetšinou útocí. Zatím jsem neslyšel o nikom, kdo mel cas na grizzly vystrelit druhou mírenou ránu. Muj kamarád, který je 20 let profesionálním vudcem l

Medved hnedý, latinsky Ursus Arctos, je jméno druhu, nikoliv popis barvy. Nejznámejším z nich je Grizzly. Na pobrezí Alasky a Britské Columbie je pro ne idální mnozství potravy (tuleni, lvouni, lososi a štavnatá vegetace). Medvedum tu proste nestojí za námahu prát se o nejakou metrovou rybicku. Podle místa výskytu se jim ríká Brown Grizzly, Big Brown, Alaska Brown Bear, povestný Kodiak a další. Dospelý Kodiak, který je z nich nejvetším, váží mezi 450/540 kg a merí od nosu ke konci ocásku kolem 270cm. Když se postaví na zadní, muže být vysoký pres tri metry.  Grizzly miluje otevrené travnaté pláne a hory. Pozná se podle výrazného hrbu a tvaru hlavy se špicatým nosem. Stopy jsou nezamenitelné a drápy predních tlap (bežne nad 11cm) jsou viditelné i z dálky. Dospelý grizzly neleze na stromy. Casté jméno Silvertip (stríbrnák) je jim dáváno podle barvy srsti. (Její podsada je cerná a konce pestíku šedé až bílé). Kožich má stríbritý odstín. Plodnost samic je podstatne menší, než u cerných medvedu. S postupem civilisace se prostor, který potrebují ke své existenci stále zmenšuje. Mimo parku a reservací jsou velice plaší. Pokud jsou videt, je to málokdy za plného svetla. I dospelí si dovedou hrát. Plavou jen tak pro radost. Videl jsem samici s medvíđaty, jak se asi hodinu klouzali na zasnežené stráni. Nekteré medvedice mají mladé už ve svém ctvrtém roce. Oplodneny jsou približne v cervnu (pouze ty, které mají odchované mladé), vetšinou více, než/li jedním samcem. Podle klimatických podmínek a místa kde zijí, zalézají do svých doupat v dobe mezi ríjnem a koncem listopadu, pred první vetší vánicí. Doupata vyhrabávají na severní strane príkré stráne, casto pod koreny velkého stromu. Stejné doupe používají radu let. Samci jdou spát pozdeji a jinam. Zimní spánek není hibernace. Pro lékare je hlavolamem, jak medved, aniž sníží telesnou teplotu, dokáže zpomalit dýchání. Jejich organismus nemá nutnost vymešovat. Je normální, že behem zimy vylezou z doupete a patricne se protáhnou. Po dobu zimního spánku nepijí, nejedí a jsou zcela závislí na svém tuku, o který prijdou až po probuzení na jare, kdy nemají dostatek potravy. Prakticky neviditelná, oplodnená vajícka “cekají” na zimní spánek samice a zacnou se delit až po jejím zalehnutí. Pokud není zdravá nebo dost tlustá, potratí. Mladí se narodí témer spící samici v lednu/únoru. Jsou slepí, mají kratickou šedou srst a važí približne 450g. Mléko které pijí je tucnejší a nekolikanásobne bohatší na minerální látky a vitamíny než/li kravské. Aby vymešovali, musí jim medvedice olizovat zadecky. Když mladí vylezou z doupete, váží zhruba 3.6kg. Nohatých krasavcu je rázem plná strán. Medvedice je prísná matka. Nespustí mladé z ocí a trestá je pohlavkem až se kutálejí, nebo štouchnutím nosem. Dorozumívají se hlasem a pohyby. Malí vedí, kdy musí na strom a tam, pokud se opravdu nebojí, delají náramný kravál. Je radost videt, jak si dovedou na vetvi udelat pohodlí. Nekdy se stane, že samci mladé zabijí. Proc <...o tom jsou jen dohady. V opravdu velmi vzácných situacích se sejde vetší množství dospelých medvedu a mláđat. Bylo nafilmováno, že vetší samec uvolnil své lepší rybárské místo menší samici s mladými. Když medvedi nastaví bok, odvrátí nebo skloní hlavu, dávají tím znamení, že se nechtejí prát. Když se perou, používají zuby. Ve vzácných prípadech útoku na lidi, se jim vetšinou snaží ukousnout dolní cást obliceje. Mají svá teritoria, kde žijí celý život. Hnedý medved a jeho podskupina gryzzly je technicky masožravec. Vývojem se však jeho strava zmenila na 80 ¤ rostlin a nekde jsou už úplní vegetariáni. V Yelowstonském parku olizují s kamenu prusmyku migrující mury po kilogramech a žerou semínka ze šišek jednoho druhu stromu. dyžde táhnou lososi, jsou absolutne všichni medvedi na rybách. Z lososa mají nejradeji vnitrnosti, tucnou kuži a vrchní cást hlavy s mozkem a ocima. Tlapy jsou spíš lopaty na kopání, než na chytání cehokoliv. Mají v nich bájecný cit a umí vytlacit z ryby treba jen tucné jikry. Grizzly je povahou dobrák a lenoch. Dokáže ubehnout 50m za tri vteriny a v obtížném terénu mu neutece ani kun. Dává prednost “páchnoucímu” masu. Jen velmi vzácne žere lidské maso. Vidí stejne jako clovek, ale predvším se spoléhá na svuj bájecný cich. Slavný výrok experta je> “Když medved navetrí, ví i jakou barvu mely svatební šaty vaší babicky.” Postoj na zadních nohách není znamením agresivity, ale jen to, že se chce lépe podívat. Informacní tiskoviny v národních parcích podrobne popisují, jak se máte chovat a zacházet s jídlem, v místech kde jsou medvedi. Osvedcenou obranou, jsou zvuk klaxonu na stlacený plyn a povolené druhy obranných sprayu,....... pokud je cas na jejich použití.

Žertovné doporucení experta a biologa Adolfa Murie, na nejbezpecnejší zpusob cestování v místech, kde se grizzly vyskytuje je> “jít s nekým, kdo utíká pomaleji”. Místo kde došlo k nejvetšímu množství úrazu zaprícinených grizzly je v Montáne (Glaciar/Ledovcový národní park), kam jezdí každý rok nekolik miliónu návštevníku. Behem osmdesátých let tam ze 150 úmrtí jen šest zavinili grizzly. Prapredkové medvedu byli menší dravci. Nynejší medvedi jsou (s výjimkou polárních) prevážne býložravci. Vzledkem k snadné dostupnosti rostlinné potravy jsou podstane vetší. Z Hnedých medvedu, s jedinou podskupinu middendorfi žijící na trech ostrovech Alasky (Kodiak,Afognak a Shuyak), je Grizzly nejznámejším. V horách, kde žijí, není obcas dost potravy. Proto se evolucí prizpusobili (tvarem hlavy, tlap a zubu) pro vyhrabávání korenu a hlíz. Na otevrených pláních hor, bez možnosti ukrytu pro mladé, jsou medvedice vždycky nebezpecné a nikdy nespustí potomky z ocí. Síla cloveka je prý srovnatelná se silou šestimesícního mládete. Když se grizzly pere s ostatními medvedy, jeho zbraní jsou zuby. Asi proto ve vzácném prípade napadení cloveka, útocí na jeho oblicej, hlavu a krk. Když se clovek nehýbe, vetšinou o nej ztratí zájem a odejde. Nevychovaný pes muže být pro majitele osudným. Okamžikem, kdy cokoliv pred grizzly utíká, zmení se to v zajímavou korist. Hysterický pes pak hledá záchranu u svého pána, na kterého navede útocícího medveda. Grizzly nejen jedním kousnutím snadno zabije dospelého býka, ale odnese ho lehce i stovky metru daleko. V situaci, kde by Cerný medved nekoho jen škrábnul, grizzly mu ukousne celý oblicej. Oba druhy medvedu jsou povestné “blafováním”, kdy predstírají ruzné stupne agresivity, ale ke kontaktu dojde jen málo kdy. Když libovolný medved zraní, nebo dokonce zabije lidi, je to novinárskou senzací a medved je bez výjimky zastrelen. Pitva potvrdí, jestli jde o skutecného vinníka a celý prípad je odborne vyšetrován. Nekterí lidé tvrdí, že k životu potrebujeme dinosaury, stejne jako grizzly a podobne nebezpecná zvírata, která omezují naši bezpecnost v prírode. Vzhledem k množství návštevníku v národních parcích, je pro hajné praktictejším vychovávat medvedy.

Medvedi mají podobný zažívací systém jako clovek. Lidské jídlo je pro ne mnohem snadneji stravitelné a výživnejší. Na Aljašce jim biologové a hajní postríkali nos obranným sprayem nebo je stríleli do zadku nejmenšími ptacími broky, aby se zacali vyhýbat lidem. Bylo to bolestivé, ale nedošlo ke zranení. Jinde je krmili chemicky “upraveným” žrádlem, ve snaze odnaucit je žebrat.

Na rozdíl od grizzly, Cerní medvedi žijí výhradne v lesích. Neagresivní, zvedaví “loupežníci”, jsou v loveckých predpisech zarazeni do kategorie zvere strední velikosti, která v urcitých prípadech zásahu umre (stejne jako lidé) následkem šoku. Mají nejen své podivíny, ale i prenáramnou sílu a vynikající pamet. Rychle se naucili žít v okolí lidí a dospelí jedinci, znají lovecké predpisy lépe, než/li kdejaký hajný. Na kontinente je jich približne pul miliónu. Napríklad ve státe New York, kde (žije kolem 4100 kusuý lidé strávili nejméne 77 milionu “turistických dnu” ve stejném prostredí s medvedy, se prihodila behem 20 let pouze 3 lehká zranení. V prípade skutecného napadení cerným medvedem, je pro nej clovek úlovkem a zacne být ihned konzumován. Jedinou obranou je maximální agresivita, která obvykle útok medveda zastaví.

Když dojde k úrazu, vetšinou jsou vinni lidé nebo zatím ješte hloupí medvedí výrostci. Dospeláci znají nejen hajné v parcích, ale i jejich auta. Dovedou se patricne chovat a je obdivuhodné, co si nechají od lidí líbit. Tam, kde jsou loveni, mají pudovou hruzu z lidí a zásadne se jim vyhýbají. V prírode se druhy nekríží, ale v zajetí byly prípady, že mely spolecne mladé. Oba druhy s oblibou jedí kvety pampelišek, žaludy, bukvice a bobule. Grizzly dokáže tloustnout až pres pul kg denne. Pri jejich lovu je nejlepší zásah prvou ranou na kost lopatky (nejtežším možným projektilem), který zvíre chvilkove ochromí. Medved se zacne tocit. Záložní strelec má pak možnost další rány, která by mela být smrtelná. I perfektne strelený má dostatek adrenalinu, aby mu hned nedošlo, že je vlastne mrtvý. Podle statistiky na Yukonu, každý ctvrtý lovcum utece. Kdo strílí v sebeobrane, musí být schopen zabít grizzlyho, který se na nej rítí jako buldozer, (vetšinou hustým roštím) rychlostí až 13.4m za vterinu, na velice krátkou vzdálenost. Biologové (pokud nosí zbrane) dávají prednost nejkratší težké borkovnici, “pumpe” s náboji BB/slug. Návody, jak se chovat pri útoku grizzly, rozdávané v národních parcích......koncí “uklidnující” radou > schoulit se do fetální posice s rukama chránícími zátylek, naprostou nehybnost a zásadne neutíkat. Nejrozšírenejší prevence proti setkání s libovolnými zvíraty v divocine je rolnicka nošená na tkanicce boty. Je nutné skutecné dodržování všech predpisu, predevším o zacházení s potravinami. Možnost mít nehodu s medvedy je menší, než vyhrát v loterii, ale i to se obcas nekomu podarí.

John Sadilek, Vancouver, B.C.

Comments