Skagway

přidáno: 2. 11. 2012 4:39, autor: Marek Štván   [ aktualizováno 2. 11. 2012 4:51 ]

Pan Jefferson Randolph Smith, řečený Soapy Smith se narodil r. 1860 do prominentní jižanské rodiny. Se slušným vzděláním, začal svou kariéru ve zlatokopeckých táborech Coloráda. Přezdívku "mýdlový" dostal, když prodával holicí mýdlo horníkům. Do obalů mýdel, přibalil peníze a ty,/pečlivě označené/, pak "prodával", svým společníkům, kteří před zástupem klientů nadšeně ukazovali lehce nabyté bohatství. Mýdla v hodnotě několika centů byla prodána za $5. Přibalené bankovky byly v hodnotě mezi $20 / $50. Ve městě láhev whiskey v té době stála necelý dollar. Obchod šel dobře a pan Smith byl za nedlouho organisátorem různých podvodů, hazardních her a šedou eminencí početné skupiny zločinců, kteří poznamenali svou činností velkou část Coloráda. Občanská válka a následující hospodářská krise ovlivnily i obchodní úspěchy pana Smitha. Byla bída. Průkopníci kteří osidlovali západ neměli vůbec žádné peníze. Objevy zlata v Colorádu, Californii, Montáně a Britské Columbii potvrzovaly teorii, že je zlato v celém pásu Skaliostých hor. Jen na dalekém severu byly nálezy žárlivě tajeny ruskými obchodníky. Celý sever si tehdá šeptal o indiánovi, co v opilosti blábolil, že našel zlato a jak ho ruský guvernér pro jistotu nechal zastřelit. Jen nedostupnost severu, už US. Alasky, omezila r. 1880, masový příliv zlatokopů, při opravdu velkém nálezu zlata v okolí nynějšího města Juneau.

Prvním bělochem, který se usadil v místě, nyní známém jako město Skagway, byl William Moore, řečený kapitán Billy r. 1887. Podle Usedlického Práva si zakolíkoval 160 akrů břehu, na konci zálivu postavil s rodinou chatu a přístavní molo. Kapitán Billy si vybral nejlepší místo na cesté do vnitrozemí a horního povodí řeky Yukonu. Bílý průsmyk, je místo proslulé "Stezky mrtvého koně," nyní úzkokoljné železnice a silnice, vycházející z města Skagway do Whitehorse city. 17. července r.1897 přistál v Seattle WA. starý velrybářský parník Portland a světem otřásla novinová správa>

......."Tucet zlatokopů přivezlo na palubě Portlandu tunu zlata".......

Už 26. července přístála první z mnoha lodí na konci Lynn Canál. Plány i majetek Kapitána Billyho doslovně přešly tisíce zlatokopů. Mezi prvými, kdo vystoupili z lodí byla skupina podnikatelů s úmyslem postavit přístavní město a své obchody přímo na pobřeží. Jejich vůdcem se stal zeměměřič z Oregonu, Frank Reid. Na nezákoně zabraných pozemcích kapitána Billyho a v okolí, začalo růst město Skagway. Pojmenované podle řeky tekoucí z průsmyku. Už 12. srpna bylo vyměřeno, mělo starostu a přes 1000 prodaných stavebních parcel. Během měsíce vyrostlo 67 barů, hotely, krámy a restaurace pro prvých 4000 obyvatel a ticíce zlatokopů, na cestě do povodí Klondike. Kapitán Billy prodal přístavní molo za $175 000 a časem vysoudil z města i náhradu za své pozemky.

V té době bylo v Coloradu tak zle, že pan "Soapy" Smith byl totálně švorc. Výpravu na sever musel financovat jeho kolega, zloděj George Wilder. Do Skagway přijeli koncem října. Hned druhý den byli náhodou na ulici, právě když dav začal lynchovat výčepního. Soapy se svými pěti ozbrojenými kolegy dokázal věšení zastavit a kdž bombasticky prohlásil, že nepřipustí, aby byl kdokoliv věšen v tak "fajnovém" městě, vstoupil do dějin Alasky. Aby dokázal sílu svého charakteru, Soapy zahájil sbírku a skutečně předal vdovám $1 500. (Vrah, John Fay který zabil dva lidi ve rvačce utekl na lodi do přístavu Sitka). Podnikatelé byli tak zaměstnáni budováním vlastních živností a tisícovými zástupy zákazníků, že rádi nechali příkladného občana, jakým byl pan Smith, aby městu vládl. Ten měl falešné hráče, bodyguards, vyděrace, špicly, na každém rohu prostitutky a všude barmany, kteří potřebovali ochranu. Zaměstnával i podvodníky slavných jmen, jako stále opilého advokáta "Judge" Van Horn/a a mnoho dalších. Kolegiát měl pod kontrolou nejen město. Na cestách v okolí chodili profesionální hráči s krosnami naditými peřím a hráli skořápky. Jeden z nich otevřel cestovní kancelář, kde levně prodával mapu cesty na zlatá pole, jen proto, aby mohl nahlédnout do peněženek zákazníků při placení. Soapy osobně nikdy neokrádal, ale byl nevyčerpatelným zdrojem inspirace na stále nové zůsoby, jak vybírat peníze. Slavným byl jeho "Telegrafní Úřad". Do Skagway nikdy nevedly dráty, ale to nevadilo, aby neodesílal za pouhých $5 telegramy, i s častým doručením odpovědi (na dobírku za dalších 5 $). Na nového kněze vybral od podniků ve městě $35 000, které veřejně předal. Že kněze tu samou noc někdo okradl, byla "náhoda". Pan Smith vyřešil každý problém. Z vlastních peněz pomáhal okradeným zlatokopům a často platil jejich cestu z města, když s nimi byly příliš velké potíže.

V létě 1898 už mělo Skagway 15 000 obyvatel a mnoho prosperujících podniků. Podnikatelé přistěhovali své rodiny a měli obavy o jejich bezpečí. Neodpustitelným bylo, že zlatokopové byli okrádáni tak moc, že kdy mohli, raději šli přes pouze 12 km vzdálené, spořádané město Deya ( čti Dají ). Skutečnou nelibost obchodníků budilo, když byl někdo při okrádání zabit. Uniklý obchod začal být citelně znát. V červnu začal Soapy cvičit své lidi už jako vojenskou jednotku a požádal vládu US o udělení vojenské hodnosti pro sebe, a pro jeho "dobrovolníky" formální zařazení do US armády. Na průvodě při oslavách 4. Července 1898, které organizoval a financoval, pochodovala jeho jednotka už v uniformách a on začínal být znám ve Washingtonu DC. jako Kapitán J.R. Smith, jak se tehdy podepisoval

Když 8. července přišel do Skaqway z Dawsonu John. D. Stewart. "Reverend" Bowers mu doporučil jediného slušného člověka, který neúčtuje nehoráznou provisi za výměnu jeho $2 700 ve zlatě na peníze. Odvedl ho do Jeff"s Place a tam byl Stewart okraden. Tehdy zcela běžná událost, se stala poslední kapkou v přeplněném poháru trpělivosti obyvatel, které ostuda připravovala o peníze. Bylo posláno do Deya pro skutečného soudce a ten nařídil, aby Soapy zlato horníkovi nahradil. V danou hodinu "příkladný občan" města místo se zlatem, vyšel do ulic s puškou. Ten večer byla schůze měšťanů na konci mola kapitána Billyho. Frank Reid, veterán z indiánských válek a vážený občan, hlídal přístup na molo s revolverem. Když se střetl s opilým Smithem, oba vystřelili současně. Soapy padl mrtev na místě. F. Reid zemřel až za 12 dní. Při jejím otevření, pokladna J. R. Smitha, byla téměř prázdná. Závratnou sumu nakradených peněz a zlata utratil na budování a držení své politické moci. Oba hroby jsou nyní turistickou atrakcí, na malém hřbitově v lese, kousek za městem. Do Skaqway během sezony přijíždějí tisíce turistů. Procesí specielních autobusů je veze na hřbitov za kolem US450 krokem jen proto, aby jim průvodci měli čas říci, co jste právě četli.

John Sadilek, Vancouver, B.C.

Comments